Oba dny tohoto týdne (v pondělí byly Velikonoce) jsme se věnovali našemu tělu. V úterý nás navštívily Jana a Lucka ze Srdci blíž. Jana vše podrobně popsala u jednotlivých fotek (viz níže). Bylo to moc milé dopoledne – hodně zajímavé bylo, jak se holčičky vžily do role maminek a zažívaly pocity napětí, radosti i dojetí.
Středu strávily s dětmi Jana B. a Eva S. a opět se všichni ponořili do tajů lidského těla. Tentokrát jsme objevovali srdce a oběhovou soustavu. Nejprve jsme přicházeli na to, co slovo srdce může znamenat, a vysvětlili si význam slova homonymum. Srdce jako symbol lásky a přátelství bylo malým překvapením pro každého, kdo vyřešil malou hádanku skrývající nápovědu, kde má překvapení hledat. Více „vědeckou“ činnost jsme zahájili díky programu pro Android, kde bylo možné vidět téměř skutečné tepající srdce. Ukázali jsme si velké cévy, srdeční oddíly a chlopně. Vysvětlili jsme si, jak vzniká typický zvuk srdce „buch buch“, a každý si mohl poslechnout to své opravdovým fonendoskopem. Společnými silami jsme pak dávali dohromady, k čemu vlastně srdce máme a proč je důležité, aby krev proudila tělem. Vyvrcholením vědecké části bylo sestavení modelu pulsujícího srdce a fungující oběhové soustavy. Byl to pro nás trochu oříšek, a tak jsme jen začali a pokračovat budeme zase příště. Zatím jsme společně sestavili srdce a naměřili a připravili všechny potřebné „cévy“. Času na naše stanoviště zbylo poměrně dost, a tak skoro každý jich navštívil hned několik. V tvořírně jsme vyráběli nejrůznější srdce – z filcu ušily srdce Anežka, Madlenka i Julinka, největší úspěch ale měly zažehlovací korálky – srdíčka se moc povedla. V písárně Anička vyřešila početně-abecední šifru a zjistila, které zvíře má největší srdce. V pomůckárně Madlenka a Míša objevovali umístění a názvy jednotlivých vnitřních orgánů díky látkovému modelu. V knihovně pracoval hlavně Vojta, ale u knihy o lidském těle (s elektronickou tužkou) se vystřídali všichni.