Je tu září. Naše přípravy probíhaly oproti loňsku v podstatně klidnějším režimu a počet dětí se rapidně zvýšil. Stav ideál. V úterý jsme se setkali v devět hodin ve třídě. Všechny děti už někdy v Koventince byly – ať už loni na tři dny v týdnu, na jeden den, nebo jen na zkušební týden. Start tedy nebyl stresující, děti se navzájem znaly a dokonce si samy mezi sebou začaly opakovat pravidla z loňska. V kroužku jsme se krátce představili, pověděli jsme o tom, co máme rádi a zkoušeli jsme vymyslet naše pocity z prvního dne ve škole. Nejprve jsme si přečetli nabídku pocitů, které byly napsané na kartičkách. Pokud jsme náš vlastní pocit nenašli, napsali jsme si ho. Potom jsme se rozběhli ven, kde si každý dělal to, co ho baví. Někdo hrál fotbal, někteří vyráběli pasti na babu Jagu a ostatní jen pozorovali nebo si kreslili křídami na chodník.
Ve středu jsme si zahráli několik pohybových her, zkoušeli jsme si po kruhu posílat energii nejprve rukama, poté očima a nakonec i nohama. Na řadu se dostal i první skupinový úkol – ve trojicích jsme si povídali o tom, jací jsme, co nás baví a co máme společného. To, co nás ve skupince spojuje, jsme si zapsali na papír. Zopakovali jsme si funkce při práci ve skupince – hlídač času, hlídač ticha a zapisovač. V kroužku jsme si výsledky naší práce navzájem přečetli a zhodnotili jsme každý sám sebe – jak se nám práce podařila. Venku jsme objevili strom se švestkami, házeli jsme tyčemi a hráli jsme fotbal. Jsem hodně překvapená tím, jak děti zatím přistupují k prohře, resp. nijak významně neřeší, kdo vyhrává a kdo prohrává. Prostě jen hrajou a mají radost. A já taky, protože mě poprvé v životě chtějí všichni do týmu. 🙂
Není vybrán žádný galerie nebo galerie byla smazána