V červnu jsme strávili spoustu času venku. Každé úterý se v okolí Bukovce konaly výlety či dobrodružné výpravy se spoustou legrace, muziky, vyprávění, sdílení a možností se něco nového naučit. Při společné výpravě do Lobezského parku jsme zachránili zemi Koventinku a při hře Dejme hlavy dohromady jsme se naučili Morseovu abecedu. Hledali jsme také poklad u Kamenného rybníka a vypravili se do Bečova na každoroční společný pobyt. Provázelo nás slunce i déšť, ale hlavně pak hravost, lehkost a radost z toho, že jsme zase spolu.
Orioni začali poznávat svět řeckých bájí a pověstí. Kreslili postavy, které je zaujaly, a tvořili komiksy s touto tematikou. Pracovali také s mapou a se směrovou růžicí. Připravili pro ostatní celodenní hru a nacvičovali vystoupení na závěrečnou slavnost. Fousci si četli o tom, Proč chtěl ptakopysk do Solopisk, a zkoumali tak způsob odvozování slov. Na zahradě hráli honičku s vyjmenovanými slovy, při které si popisem okolí procvičili i podstatná a přídavná jména. Zahráli si i hru Bizarre, v níž si vymysleli a nakreslili příšerky, jejichž prostřednictvím pak komentovali „televizní zprávu“. Opičky pracovaly se slovy, která jsou spojená s jarem a létem. Složily básničku, hrály si s origami a s hennou. Tvořily mandaly z různých přírodních materiálů a tancovaly. Vypočítaly cestu pro loď, která se potřebovala bezpečně dostat do přístavu, a seznámily se s Orlíkem v knížce Jmenuji se Orel a s Chytrolíny z Hloupětína.
S šestým rokem, společně stráveným v Koventince, jsme se rozloučili Letní slavností. Hostům jsme předvedli různá umění, kterými vládneme – umění pohybu, zpěvu, slova a dramatizace. Poslední den dostaly děti od svých hlavních průvodců dopisy se zpětnou vazbou a rozloučily se s kamarády i s Koventinkou. Ale nebojte se, za dva měsíce jsme zpátky!
