Dvacátý první týden

Nadešel čas pozvat mezi nás další děti. Začaly „zkušební týdny“ – varianta dnů otevřených dveří, kdy s námi celé dny tráví rodiny dětí, uvažující o docházce do Koventinky v příštím školním roce. V pondělí ráno jsme se všichni seznámili, zahráli jsme si několik „ledolamek“ a popovídali jsme si o tom, co je cílem celého týdne a co nás čeká. Děti z Koventinky následně seznámily ostatní s pravidly v naší škole. Tématem, které jsme začali už minulý týden, bylo téma Každý jsme jiný. Děti se navzájem obkreslily na papír a snažili se namalovat, jak vidí samy sebe. Všechny práce jsme společně prohlédli jako v galerii, shrnuli jsme rozdíly i společné rysy a povídali jsme o tom, co na člověku je a není vidět. Vytleskávali jsme slabiky u různých částí těla, s Ráďou jsme tvořili sněhuláky, plstili jsme a v knihovně jsme si prohlíželi knihu People. Na jednotlivých stanovištích děti pracovaly podle úrovně svých znalostí a schopností – každý si vybral z několika nabízených aktivit. Děti, které u nás byly na návštěvě, se mohly postupně připojit k tomu stanovišti, které je zaujalo.

V úterý jsme se snažili seřadit podle výšky a podle délky vlasů, procvičili jsme si jazykolamy a zahráli jsme si týmovou hru s dvojhláskami. Středa byla věnovaná podtématu Můj osobní znak, který si děti nakreslily. Obsahuje vše, co mají rády (mohly malovat jídlo, barvy, zvířata, sport, hračky…). Nakonec si na obrázek natiskly své jméno a první stránka jejich budoucí „Knihy o mně“ byla na světě. Této aktivitě předcházelo vysvětlení, co vlastně znak znamená – Vojta našel definici městského znaku, ukázali jsme si jednotlivé znaky českých měst a Eva M. přečetla pověst o tom, jak Plzeň přišla ke svému znaku. Děti už tak poznají plzeňský znak a umí vyjmenovat jeho části.